Geopolymery jsou obvykle považovány za rentgen-amorfní materiály, avšak poslední výzkumy dokazují, že jejich struktura obsahuje nanometrové částice se zeolitickou strukturou. Geopolymery na bázi metakaolinu a strusky lze velmi snadno převést pomocí iontové výměny na strukturu obsahující kovové a jiné ionty, např. amonný, kobaltnatý nebo měďnatý. Pomocí UV-VIS spektroskopie Co-geopolymeru bylo prokázáno, že lokální struktura minomřížkových Co2+ kationtů v kationtových pozicích odpovídá těmto strukturám ve vysokosilikátových zeolitech. Jsou prezentovány a diskutovány nové aplikace geopolymerů, jako heterogenní katalýza pro environmentální aplikace a aktivní antibakteriální pokrytí kovy obsahujících geopolymerů.